Reproduktory do auta Morel Tempo 6

Tato recenze komponentních reproduktorů zahrnuje naše zkušenosti z půlročního provozu ve vozidle Škoda SuperB první generace, které nějakou dobu bylo naše referenční poslechové vozidlo. Za tu dobu jsme měli mnoho času na zkoušení, testování a laborování. Morel Tempo 6 byly až donedávna několik let jakýmsi standardem v základní produktové řadě společnosti Morel. I přes všechna poradenství, doporučení při montáži, doporučení zvolení dalších komponent a nespočetně naposlouchaných hodin jsme zapomněli Morel Tempo 6 zrecenzovat. Díky mnoha a mnoha hodinám s těmito reproduktory si vám kromě recenze dovolíme uveřejnit i několik tipů, jak z „tempáčů" dostat maximum.

Jak jsme testovali Morel Tempo 6, aneb kde jsme naposlouchali nejvíce hodin

Jak už bylo v několika předchozích recenzích zmíněno, testovací prostředí tvořilo zázemí první generace škody SuperB. Přední i zadní reproduktory byly nejdříve samotné Morel Tempo 6, posléze došlo k vylepšení předních výškových reproduktorů a výhybek - ale o tom později. Zesilovače tvořila dvojice jihokorejských specialit: 2kanálový Zenon A500 s naměřeným výkonem 2×256W a 4 kanálový zesilovač Zenon ASB 80.4 s výkonem 4×80W. Měli jsme několik typů zapojení. Od základního a prvně se nabízejícího zapojení 4kanálového zesilovače Zenon na Morel Tempo 6 a 2 kanálový zesilovač v můstku na různou plejádu subwooferů, tak i zapojení silného 2 kanálového zesilovače jen na přední reproduktory a využití 4 kanálového zesilovače v 2 kanálovém zapojení v můstku pro pohon zadních reproduktorů, až po další kombinace bi-ampingu, aktivního zapojení a tak dále. Skoro jsme si několikrát závistivě povzdechli nad luxusem domácího hifi a možnosti využití banánků na terminálech výstupu zesilovače. Ještě dnes si dokážeme vzpomenout na „ušroubované" ruce.

Obsah balení a provedení Morel Tempo 6

Vraťme se ale o několik měsíců nazpět a zkusme si vybavit prvotní otevření krabice. Jako první se vždy zaměřujeme na výhybky, podívejme se na ně stejným způsobem i teď. Co bylo mnohokrát u Morel Tempo 6 vytýkáno a platí to dodnes, je velikost výhybek. Jejich rozměry: hloubka 12cm, šířka 6,5cm a výška 3cm je na jednoduchou výhybku se strmostí 6dB/oct opravdový luxus a pro vozidla s nedostatkem prostoru pro jejich montáž i vskutku noční můrou. Pokud se ale podíváme na výrobce jiných reproduktorů, zjistíme, že výhybka není zdaleka největší. Pokud by byla stejně malá jako například u nového modelu Morel Maximo, bylo by to úžasné. Kdo ví, třeba v další generaci „tempáčů" takovouto výhybku nalezneme. Abychom ale jen nehanili, přístup pro nastavení citlivosti výškového reproduktoru je geniálně jednoduchá; lehce se dá sejmout kryt výhybky a triviálním přepojením můstkové propojky (z počítačového prostředí též známý jako jumper) citlivost nastavit. Terminály pro připojení reproduktorových kabelů jsou klasické šroubovací pro umístění jak holého kabelu, tak vidličky nebo očka.
Středobasový reproduktor na první pohled ničím nenadchne. Klasický ocelový koš opatřený černým nátěrem, fast-on konektory pro připojení reproduktorového kabelu, obyčejně vyhlížející membrána. Jeden by si řekl, že se zde nejedná o žádnou designovou perlu. Je pravda, že kryty z perforovaného plechu opatřené logem výrobce si už zasluhují pochvalu a lahodí oku, ale potažmo vzato, design nehraje. Ano, výrobce se spíše soustředil na funkčnost a co nevyšší poměr výkon/cena.
Výškové reproduktory s označením MT21 jsou vybaveny kalotovou membránou z hedvábí o průměru 28mm. Plastová konstrukce obsahuje difuzor před membránou a k dispozici je i několik plastových redukcí pro správnou montáž do jakýchkoliv správných částí vozu. Dále v balení najdete šroubky a všechny úchyty, instalační manuál a kabeláž.

Instalace reproduktorů Morel Tempo 6

Jelikož jsme chtěli dosáhnout maxima a nešetřili jsme instalačním materiálem, jako první co, jsme zavrhli, byla kabeláž dodaná výrobcem, ne že by byla vyloženě špatná, ale rozhodli jsme se vydat cestou co nejmenšího kompromisu. Navíc, pro naše laborování jsme umístili výhybky předních reproduktorů do zavazadlového prostoru blíže k zesilovačům. Důvod byl jednoduchý, měli jsme k nim okamžitý přístup. Nejen kvůli nastavení citlivosti výškového reproduktoru (+0/+3dB), ale také pro možnost vynechání výhybek a možnosti aktivního zapojení (využití výhybek na autorádiu). Navíc jsme v mezičase testování zkusili jinou výhybku a výškový reproduktor z vyšší řady - byli jsme zvědaví a stálo to za to.
Na čem jsme si dali opravdu záležet, byla samotná montáž středobasových reproduktorů do dveří. Přední i zadní dveře byly rozebrány do posledního šroubu a následovalo opravdu poctivé tlumení. V některých kritických místech jsme použili dvě či dokonce tři vrstvy tlumícího materiálu STP Bimast Standard. Na vnitřní stranu vnějšího plechu dveří jsme instalovali akustické tlumení STP Splen 3008. Vytlumeny byly i redukce určené pro montáž reproduktorů. Kromě odtokových kanálků a mechanizmu odemykání byly celé dveře skoro hermeticky uzavřeny. Výsledná maximální tuhost dveří tak napomohla eliminovat veškeré možné parazitní zvuky a zhmotnění všech ploch dveřních částí mělo za následek minimum pohlcování akustické energie. Výsledkem našeho snažení tedy bylo připravit skoro ideální testovací podmínky bez zásahu do interiérových částí vozu, tzn. - bez tvorby speciálních uzavřených ozvučnic. Takto jsme se přiblížili stavu klasických instalací, tak typických pro většinu autohifi nadšenců.
Zbytek testovací sestavy tvořily tyto komponenty: autorádio Alpine 9853R, reproduktorová kabeláž Neotech SoundStream 3mm2, signálová kabeláž Basic Silver Line. Kromě komponentů bylo použito asi 250 kusů „stahováků" a další nutný montážní materiál, včetně napájecí kabeláže o průřezu 53mm2, které sice bylo hodně naddimenzováno, ale nechtěli jsme nic nechat náhodě.

Příprava pro poslechové testy Morel Tempo 6 ve Škodě SuperB

Jeden z prvních testů proběhl při klasickém pasivním zapojení a využití 4 kanálového zesilovače Zenon ASB 80.4. Udávaný výkon výrobce na výstupním protokolu při napětí 12V sliboval minimálně 4×80W RMS. Po prvním zapnutí autorádia jsme vyzkoušeli váhu levé a pravé strany, váhu předních a zadních reproduktorů a také jsme zkontrolovali správnost zapojení výhybek. Vše bylo v pořádku napoprvé (což se opravdu stává málokdy) a mohlo se začít testovat.
První tóny nezněly vyloženě špatně, ale na vině byl špatný prostor v nahrávce, proto jsme se pustili do řádného nastavení časového spoždění každého kanálu; a to zvlášť pro 2 kanálový režim při použití jen předních reproduktorů, tak i pro 4 kanálový režim při použití všech reproduktorů. I tyto modelace byly pro nás důležité, chtěli jsme se přiblížit všem možným situacím zapojení.
Po odladění prostoru jsme se tady pustili do poslouchání všech možných nahrávek, včetně těch referenčních jako jsou: testovací CD výrobce autohifi komponentů Boston (Lets there be a music, USA), Volume 7 z hifi a studia Mellisa Brno, skvěle nahrané album Retro od Richarda Mullera, prostorově propracované album od americké kapely Supertramp - Breakfast in America, něco málo zahrála i Madonna z remasterované kompilace The Immaculate Collection a nemohli chybět ani páni hudebníci z českých luhů a hájů Monkey Bussines - ti nikdy nevydali špatně nahrané album. Vyjma výše uvedených jsme zkusili nepočítaně dalších alb, nahrávek a kompilací všech možných stylů a žánrů. Vyjmenovat je by bylo na pořádný seznam, který by jistě několik málo zaujatých čtenářů ocenilo, zbytek z vás by spíše nudil.

Poslechový test Morel Tempo 6 ve Škodě SuperB

Při prvotních nízkých hlasitostech byla slyšet absence subwooferu, ale zbytek frekvenčního pásma se zdál být vyrovnaný a v pořádku. Po zvýšení hlasitosti se středobasové reproduktory „probudily" a daly o sobě znát. Po několika vyměněných CD a různých spekulacích, zda-li subwoofer či ne, jsme dospěli k názoru, že jsme dosáhli dobrého standardu i na spodních frekvencích. Při vyšších hlasitostech jsme na nutnost subwooferu úplně zapomněli. Samozřejmě, bylo by troufalé tvrdit, že pro posílení spodního pásma by se něco nehodilo, ale byli jsme mile překvapeni rychlostí, pevností a celkem slušnou hloubkou v basové části. Slyšeli jsme přesně to, čemu se v autohifi slangu říká „drajv". Bicí měly přirozený projev a některé poklepy paliček na buben byly kromě pořádného útoku na ušní bubínky i cítit. Ve vzduchu bylo jakési napětí nabité energií. Tuto situaci jsme se rozhodli zdokonalit využitím zesilovače Zenon A500 s naměřeným výkonem 2×256W RMS. Po tomto zapojení jsme samozřejmě provedli ořezání na výhybce tak, aby do reproduktorů nešly nižší frekvence než 40Hz. Při takto extrémním zatížení by totiž mohlo dojít k fyzickému poškození reproduktorů.
Aby toho nebylo málo, rozhodli jsme se posílit výkon i pro zadní reproduktory. Jelikož 4 kanálový zesilovač, včetně našeho, zvládne zapojení do můstku, bylo rázem k dispozici mnoho výkonu, který prakticky nešel ani využít. Při těchto aplikacích je potřeba být na pozoru, jak už jsme uváděli, je nutné provést nastavení výhybky na rádiu či zesilovači pro potlačení nejnižších frekvencích a také si neodpustíme lehké varování při dlouhodobém poslechu při extrémních hlasitostech, které jistě nemají na sluch balohodárný účinek. Dosti teorie, jak tedy hrají opravdu „nakrmené" Morel Tempo 6? Fantasticky. Pokud jsme si mysleli, že jsme slyšeli při předchozím testování ten správný „drajv", byly jsme šeredně na omylu. Teprve teď se probudilo v těchto reproduktorech to, co opravdu umí. Jakýkoliv zásah paličkou na bicí bylo příjemně živé, jedovaté trubky jazzových nahrávek byly jedovaté jako když vám někdo tímto nástrojem foukne přímo do ucha, basové kytary byly ohlušující. Takto koncertní hlasitost je pravda zážitkem, ale spíše testem zatížitelnosti samotných reproduktorů. Pokud výrobce uvedl, že krátkodobé příkony Morel Tempo 6 jsou na hodnotě 280W, myslíme, že bychom mu křivdili, pokud bychom mu nedali za pravdu. Je pravda, že v našem testovacím vybavení chybí měřící přístroj výkonu zesilovačů, ale Zenon A500 jsme měli změřený a hlasitost jsme zvyšovali až k limitaci. Je pravdou, že při extrémních hlasitostech jsme měli z výškových reproduktorů nepříjemné pocity, ale středobasový si naopak tuto porci výkonu nechal líbit.
Po pořádném provětrání na miximálních výkonech jsme si dali den pauzu. Dali jsme odpočinout uším a nechali jsme také malinko odlehnout emocím. Příští den jsme se rozhodli jít kvalitativním směrem a to do aktivního zapojení. Vyřadili jsme tedy z provozu výrobcem dodané výhybky a využili 4 kanálový zesilovač jen pro pohon předních reproduktorů. Výhodou tohoto zapojení je možnost nastavení jak úrovně hlasitosti zvlášť pro středobasové a výškové reproduktory, ale hlavně lze detailně nastavit dělící frekvenci včetně strmosti. Připomeňme si, že dodávané výhybky mají strmost 6dB/oct na dělící frekvenci 4kHz. U Morelu, zvláště u vyšších řad není malá strmost ničím neobvyklým. Zlí jazykové dokonce tvrdí, že vyšší strmosti u výškových reproduktorů Morel jsou spíše na škodu. My jsme díky dobře vybavenému autorádiu měli možnost vyzkoušet 4 stupně strmosti. 6, 12, 18 a 24dB/oct. Vraťme se ještě k dělící frekvenci. Ta může být pro většinu posluchačů dosti vysoká. Při testech s maximálním výkonem se ze středobasových reproduktorů ozývaly celkem agresivní zvuky kytar a dalších nástrojů které jsou na této frekvenci výraznější než ty ostatní. Jako první jsme tedy nastavovali dělící frekvenci. Zkoušeli jsme jít pro tuto střední třídu reproduktorů opravdu nízko - a to až na 2,5kHz. Kde kdo by si řekl, že je to ještě pořád vysoká frekvence, ale je dobré mít na paměti, že nižší dělící frekvence, například 1,8kHz jsou aplikovatelné až u vyšších a nejvyšších řad reproduktorů, jako jsou například Morel Elate. To je ale jiná kategorie, obzvláště cenová. Jako optimální se nám zdálo nastavit tuto frekvenci u Morel Tempo6 na 3,5kHz. Zdá se to až s podivem, jak několik málo jednotek Hz směrem dolů celý přednes zklidní. I při vysokém zatížení výškový reproduktor neměl problém se zvládnutím nižších frekvencí a středobasový reproduktor si v této změně liboval. Kytarové pásmo se velice zklidnilo, dokonce si myslíme, že došlo i na upravení prostoru v nahrávkách směrem k lepšímu. Celkově jsme se přesvědčili o tom, že aktivní zapojení má smysl a z reproduktorů lze „vymáčknout" více.
Aby testování a naše dobré pocity neusnuly na vavřínech, zkusili jsme Morel Tempo vylepšit. Ptáte se jak? Ne, opravdu nedošlo na přidávání magnetů nebo na přemotávání cívek, toto necháváme audiofilním nadšencům či scénáristům žánru sci-fi. Ve skladu nám ležely ladem testovací Morel Elate bez středobasů, tedy jen výhybka a výškový reproduktor. Zkusili jsme tedy chybějící Elate středobasový reproduktor nahradit tím do Tempo, respektive jsme nahradili výhybku a výškový reproduktor již zabudovaných Morel Tempo 6. Musíme uznat, že je veliká škoda absence tohoto „mixu" přímo od výrobce. Tento test nebyl určen pro spekulace „co kdyby, jak kdyby", ale spíše šlo o test kvalit středobasové složky. Je pravda, že jsme již viděli několik takto namixovaných instalací a chvála majitelů těchto provedení nás nenechala klidnou. Je jasné, že výškový reproduktor a výhybka z vyšší řady dala celému poslechu úplně jiný rozměr, ale co na to středobasový reproduktor z nižší řady, popral se? Popral. A s grácií jemu hodné. Po několikadenním testování jsme tak namlsali příjemným zvukem a ještě většímu zklidnění na středních kmitočtech, že jsme nabyli dojmu objevení ideální kobinace - jak zvukové, tak i finančně nelikvidující. Ovšem do té doby, než jsme osadili testovací prostředí nejvyšší řadou reproduktorů Morel. Rychle jsme se tedy vrátili k myšlence, že to co navrhuje přímo výrobce, patří k sobě, jak z důvodu ceny, tak i celkovému odladění a vyváženosti sestavy. Ovšem pokud se vám někdy naskytne možnost různých kombinací produktů Morel, udělejte to, minimálně pro obohacení zkušeností.

Poslechový test Morel Tempo 6 v domácích podmínkách

Přečetli jste si nadpis a nevěříte vlastním očím? Věřte nebo ne, je tomu tak. Není tomu tak dávno, co jsme viděli na YouTube video, kdy jeden nadšenec vyrobil ozvučnice pro Morel Hybrid Ovation 6. K takto podomácku vyrobeným reproduktorům pořídil CD přehrávač a zesilovač opravdu zvučné značky. Různé komentáře a blog uživatele popisoval ve zkratce báječný a plný zvuk za lidovou cenu. Jelikož se náš testovací tým zabývá také domácím hifi, nebylo na co čekat. Jediné o čem jsme přemýšleli, bylo, kdo vyrobí ozvučnice, či kdo obětuje nějaké lacinější „bedny" na tento pokus. Nakonec vyhrál nápad vyrobit pokusné 8mi litrové uzavřené a 20ti litrové bassreflexové ozvučnice. Testování proběhlo na zesilovači a cd přehrávači Cambridge Audio z řady 640 v poslechové místnosti o výměře 14m2.
Jelikož objem ozvučnic byl výtvorem odhadu a zkušeností, je pravda, že v některých situacích bylo vnímání spodních kmitočtů zkreslené. Buď se nám podařilo dosáhnout posílení na velmi nízkých frekvencích a divili jsme se, kde se to v této kategorii „bere" tolik basů, nebo se nám naopak podařilo nižší frekvence utlumit a tím sice dosáhnout krásných, pevných ale trochu suchých basových pasáží, které jsme si popravdě moc neužili. Co bychom ale chtěli vytáhnout na světlo světa, je úžasná prostorovost, lokalizace nástrojů a vykreslení scény. Je mnoho posluchačů, jak domácího, tak i autohifi prostředí, kteří mají neustálý problém s vyladění prostoru a scény. Při domácím stero poslechu Morel Tempo 6 bylo vše na svém místě. S přehledem přehráli sloupové reproduktory Mission M73 v cenovce 12 000Kč a celkem slušně konkurovali zvukem daleko dražších Focal Chorus 716V přibližující se pořizovací hodnotě průměrné hrubé mzdy. Střed scény byl uprostřed, jako když střelí. Vokály měly přesnou pozici, lokalizace nástrojů byla až perfekcionisticky přesná, některé scény měly tolik prostoru, že by se ostatní výrobci střední třídy domácích reproduktorů mohli stydět. Jako perličku můžeme uvést příklad začínajícího autohifíka, který po hodinovém poslechu utrousil větu, že nikdy nic v životě lepšího neslyšel. Ano, měli jsme z tohoto názoru patřičnou radost, ale také pokoru, protože vše hraje skvěle, dokud člověk neslyší cokoliv lepšího. Každopádně tento názor nás přesvědčil o kvalitách Morel Tempo 6 a vyvrátil naši zaujatost, že jde o opravu velice dobré reproduktory, které lze srovnávat s o mnoho dražší konkurencí.

Resumé Morel Tempo 6

Ať už se vydáte cestou pasivního, aktivního či labaroatorního zapojení s kombinováním různých komponent vyšších řad výrobce Morel, tak s řadou Tempo jistě neuděláte chybu. Troufáme si tvrdit, že v této cenové relaci není mnoho konkurentů. Musíme především uvést, že středobasový měnič je opravdu povedený a jeho kvality, včetně minima zkreslení v nejnižších kmitočtech při vysoké zatížitelnosti je fenomenální. Za vaše těžce vydělané peníze, za které si Morel Tepo 6 pořídíte, uslyšíte opravdu maximum. Nahrávky znějí živě, nesetkáte se s neduhy jako je slívání nástrojů, vše má svoje místo - i potlesk posluchačů při živých koncertech, kde dokážete během krátké chvíle zbystřit a víte, že neposloucháte tleskající dav, ale bezpočet fanoušků, kde každá tleskající ruka má svůj prostor vyjádřit se ke kvalitám hudebníků. Basová složka je přednášena s grácií o mnoho dražšího středobasového měniče, střední kmitočty jsou sice na originálních vyhýbkách při vysokých hlasitostech mírně agresivní, ale při aktivním zapojení a snížení dělící frekvence dosáhnete ledového zklidnění i u velice náročných nahrávek. Výškové pásmo dokáže krásně vykreslit celou scénu a některé detaily jsou prostorově i mimo výškový reproduktor. Prostorovost těchto reproduktorů vám dá uvěřit tomu kouzlu, že zvuk, hlas či hudba nemusí být slyšet jen striktně ze samotných reproduktorů, ale může být všude v prostoru kolem vás. Morel Tempo 6 je skvělou vstupenkou na pole opravdového a poctivého autohifi.

• + výborná prostorovost, vyrovnané a široké frekvenční pásmo
• + při aktivním zapojení neutrálnost, zklidnění při nižší dělící frekvenci
• + vysoká zatížitelnost až do extrémních hlasitostí
• - velké výhybky znesnadňující univerzálnost montáže do hůře dostupných míst
• - vysoká dělící frekvence dodávaných výhybek může být otázkou priorit
• - menší „drajv" při nižších hlasitostech